Rudolf Bubik byl člověk, který by někoho mohl iritovat už jen svým vzhledem. Menší, šilhavý a nedoslýchavý člověk s brýlemi, který navíc velmi často užíval sousloví: „Bůh mi řekl.“
Vyučený soustružník štval nejen své kolegy v dílně na šachtě, ale také estébáky.
V důchodovém věku psal knížky o své cestě víry. Vlastně je diktoval „sekretářce“, manželce jednoho z jeho čtyř synů, který vlastní vydavatelství. „Bratr Rudek“ měl na co vzpomínat. Když jako teenager prožíval Boží doteky a kontakt s nově se rodícím letničním hnutím na Těšínsku, zřejmě netušil, že v důchodu bude mít za sebou asi dvacetiletou dráhu biskupa řádně registrované Apoštolské církve. (cit. z webu ČT)